Květen 2013

Náhodná setkání

29. května 2013 v 13:14 | Petra Itterheimová |  Makro / Detail

Mám velmi ráda náhodná setkání. Ať už s přáteli, rodinou a podobně, nebo se zvířaty jakéhokoliv druhu ve volné přírodě. A obzvlášť, mámi-li u sebe foťák!
No dobrá, dobrá, takové setkání mě potěší vždy, nejen když mám foťák. Vždycky na zvířata zůstanu civět, jak kdybych je viděla poprvé a obdivuju je. Jejich volnost jim málem až závidím, ale přitom jsem šťastná, že neexistuje jen ten "civilizovaný" svět, ale že existují také zákoutí, kde se málem zastavil čas, kde je klid a je slyšet pouze šumění listů a bublání potůčku.
Nejlepší je ten pocit, když jsem v přírodě u rybníka, koukám na klidnou vodní hladinu a kolem mě jsou pouze známky přirozeného života, žádný šedý beton, hučící auta. A hlavně ten přítomný čerstvý vzduch, kterého se můžu konečně pořádně nadechnout! Kdo nepoznal kouzlo přírody a té energie všude kolem, kterou dodává, musí být blázen, který se ani na okamžik neumí pozastavit..

Ale to jsem se nechala unést.. Ráda bych Vám ukázala pár fotek z poslední procházky s Vessi. Bylo po dešti, všude spousta žížal, žab a šneků.. Příroda je kouzelná. Víte, že na šnečí ulitě můžete najít takzvanou "zlatou spirálu"? Že je utvářená prostřednictvím Fibonacciho posloupnosti? Že právě číslo fí, úzce spojené s Fibonacciho posloupností a tedy i se zlatým řezem, je v přírodě velmi důležitým číslem? Já nevím, ale mně to přijde vskutku fascinující.. :)












Jarní fotoúlovky

3. května 2013 v 20:32 | Petra Itterheimová |  Makro / Detail

Maturitní ročník mě vyčerpává, moc fotek jsem zatím nevytvořila a už mi to chybí. Volný den jsem sice částečně využila k přípravě na didaktické testy, ale kdybych to oželela, nic by se nestalo. Oba (matematika i český jazyk) byly nakonec poměrně jednoduché a bez hlubokého učení jsem je zvládla snad oba i na výbornou, češtinu nejhůře na chvalitebnou.
Nicméně abych zbytečně nekecala, za krásného počasí jsem stejně nevydržela neprokrastinovat a vylezla jsem alespoň na zahradu něco cvaknout. Náhoda mi přála a tak jsem narazila na nějaký ten hmyz - vosičku, či berušky. Mimojiné ale taky na dvě peroucí se ještěrky. To Vám, řeknu, něco takového bych nečekala - jakou výdrž obě měli.. Ovšem bála jsem se jít blíže, znáte jak jsou ještěrky plaché a mrštné, tak mám pár záběrů z větší dálky a není to úplně ideální. Ale na úkazku přihazuji alespoň jeden trochu výřez.. :)